Koncept Smart City Brno

Hlavní motto:

„ZMĚNA PŘÍSTUPU MĚSTA“

VIZE

Město, které chytře, smysluplně a šetrně využívá moderní technologie a přístupy, vedoucí ke zkvalitnění života v něm, k jeho efektivnějšímu řízení, k zachování přírodních zdrojů a energetické udržitelnosti.

Město, ve kterém se dobře žije; se širokou nabídkou pracovních míst. Ambicí města je aspirovat na nejvyšší příčky žebříčků měst podle kvality života, zároveň navázat na historickou tradici a posilovat svou pozici centra vzdělanosti, výzkumu a vývoje. Brno bude vždy mezinárodní a otevřené. Brno je výstavní město s udržitelným rozvojem a kvalitní architekturou v návaznosti na historické tradice. Město, které dokáže těžit ze své blízké polohy k ekonomicky silným regionům (Vídeň či Bratislavský kraj).

SEDM PRINCIPŮ SMART CITY BRNO

Základními principy, které mají motivovat město a jeho partnery k dlouhodobé spolupráci jsou zejména:

Otevřenost - město by mělo být otevřené nápadům, podnětům a řešením a také by mělo umět transparentně a efektivně využívat svá data, která umožní tvorbu nových řešení, aplikací, motivací k podnikání a vytváření nových pracovních míst a služeb.

Odpovědnost - město by mělo být rozvíjeno tak, aby i další generace jeho obyvatel mohly zažít vysokou kvalitu života, fungující služby a vysokou míru bezpečnosti a pořádku ve městě.

Modularita - městský ekosystém umí městu pomoci nacházet optimální a přiměřená technologická řešení, která nevedou k závislosti na dodavatelích. Dále umožňuje modulárně přidávat nebo ubírat segmenty (moduly), které již neplní potřeby uživatelů města a nahrazovat je za nové a efektivnější řešení.

Ohleduplnost - vůči obyvatelům města a životnímu prostředí - město by mělo být spravováno tak, aby neměl rozvoj negativní dopad na životní prostředí (kvalitu života ve městě) a aby v nezbytných případech byly negativní dopady rozvoje vhodně kompenzovány.

Efektivita - město by svůj rozvoj mělo vnímat jako příležitost k zamyšlení a hledání těch řešení, která zároveň stimulují vznik pracovních míst a jeho ekonomický rozvoj. Zároveň by mělo být efektivní a šetrné při jeho řízení (nízké provozní náklady energetické i ekonomické). Součástí jsou i inovativní obchodní modely umožňující zapojení především malých a středních firem (SME) včetně startup společností, pro které město vytváří podpůrné prostředí.

Diverzita - město by mělo ve svém rozvoji dávat možnost uplatnění široké škále možností (volnočasové aktivity) a to nejen ve smyslu druhové nabídky, ale také v dostatečné dostupnosti v různých částech města a tím nestimulovat zbytnou mobilitu, která stojí dodatečné zdroje a energii.

Chytrost - město by mělo efektivně využívat potenciál znalostí, které má k dispozici a najít možnost jak jej uplatnit v rozvoji a také v každodenním provozu. Nejen centra excelentní vědy, ale také nadějné startupy mohou město využívat jako svoji “laboratoř” či jako referenční prostředí.

JAKÉ MĚSTO NEMÁ BÝT

Vendor lock-in - koncept Smart City nelze zjednodušit na rychlé zavádění technologických řešení. Tato cesta vede do situace, kdy je město závislé na jednom dodavateli. Ten často reálně vlastní městská data či virtuální prostředí. Vypovědět část služeb z kontraktu, která městu nevyhovují, znamená riziko ztráty funkčnosti celého komplexního systému nebo významné platby za zrušení kontraktu či dodatečnou úpravu. Společnost (zpravidla významná technologická firma) tak může zneužívat své postavení a město je v nevýhodné pozici.

Uzavřené - Uzavřené město, které brání přirozenému rozvoji, nevytváří kvalitní otevřená data, brání rozvoji zaměstnanosti, novým produktům a rozvoji kvalitních služeb pro město i občany. Často dochází k paradoxní situaci, že město zadává vývoj aplikací na trh a vítěz pak těží s exkluzivního přístupu k datům s nekvalitní aplikací. Je naprostým opakem otevřenosti, kdy uvolnění kvalitních otevřených dat stimuluje tvorbu celé škály nových řešení nad těmito daty. U těchto řešení není nutné platit vývoj a navíc město vytváří nová pracovní místa a podporuje rozvoj své ekonomiky. Uživatel také dostává k dispozici více nástrojů, které jsou uživatelsky přívětivé.

Nekomunikativní - V případě, kdy město nemá zájem získávat informace a zkušenosti od možných partnerů a nevyužívá jejich znalostního potenciálu, přichází o cenný vhled, zkušenosti a možnosti, které by mohly vést ke kvalitnější a efektivnější realizaci jednotlivých městských aktivit i projektů i v celé problematice rozvoje města. Síťování a zapojení městského ekosystému je esenciálním předpokladem pro rozvoj chytrého města.

Nekoncepční - Město by nemělo zavádět a měnit chytrá řešení bez ohledu na potřeby cílové skupiny, protože může docházet k situaci, že bude zvoleno neadekvátní řešení. Chytrá řešení nejsou dobrá nebo špatná, jsou adekvátní/neadekvátní, kompatibilní/nekompatibilní, dobře/špatně zavedená. Koncept Smart City vyžaduje dobré strategické plánování, komunikaci v rámci městského ekosystému a dostatečné portfolio možných řešení.

Nešetrné - Využívání zastaralých technologií, které již zcela neplní svoji funkci a nejsou tudíž efektivní. Nebo naopak, využívání nejmodernějších technologií, které jsou velmi nákladné, a při tom jejich účel není zcela opodstatnitelný a stejný výsledek by měla i levnější a jednodušší řešení. To jsou příklady, mezi kterými musí město umět nalézt rozumné a hospodárné řešení.

ČEHO SE DOTÝKÁ - PORTFOLIO

Rozsah problematiky Smart City je velice široký a dotýká se všech oblastí města Brna. Pokud se v konceptu objeví pojem „město“, je vždy bráno jako celek včetně městských obchodních společností a zřízených příspěvkových organizací.

  • Smart resources - Zdroje (městská mobilita, energie a udržitelnost, budovy a městský rozvoj)
  • Smart living - Kvalita života (životní prostředí a veřejná místa, zdravotní a sociální péče, volný čas a kvalita života)
  • Smart governance – Veřejná správa (efektivní řízení, inovativní plánování a nové technologie, transparentnost a otevřenost úřadu, bezpečnost, podpora podnikání, vzdělávání a komunikace s občany)

V rámci Smart City není hlavním úkolem vytvářet duplicity ve fungování městské správy. Smart City je koncept, který vytváří příležitosti pro otevírání rozvoje města širšímu portfoliu partnerů. Umožňuje vytvářet dlouhodobá partnerství města s jeho obyvateli či uživateli, s akademickým sektorem, neziskovou a soukromou sférou. Tento typ spolupráce (model quadruple helix), která umí nejlépe připravovat integrované rozvojové plány a správně volit vhodné nástroje, je zároveň cenným zdrojem informací a neutuchajícím proudem vzájemné komunikace.

Smart City je tedy významně spojeno se zapojováním městského ekosystému do rozvoje města, kde každý s aktérů má svou nezastupitelnou roli. Může se tak dít formou participace na akcích, workshopech a setkáních, která slouží k hledání dalšího směřování města, shromažďování nápadů pro jeho rozvoj, tak i k testování funkčnosti nebo ověřování (proof of concept) jednotlivých projektů.

Na základě společné vůle a vzájemné důvěry posilované sdílením společných hodnot, lze vzájemně pracovat na dlouhodobé městské strategii. Tato strategie se nebude opírat jen o městský rozpočet jako hlavní hybnou sílu. Může také vytvářet prostor pro městský ekosystém, aby realizoval své projekty samostatně. Přidanou hodnotou je také široká shoda městského ekosystému na prioritách, která umožňuje dosáhnout i na zdroje, které jsou městské administrativě v daném čase nedostupné.

Smart City dává prostor subjektům k pilotním instalacím jejich inovací. Jedná se vymezení prostoru města k pilotnímu odzkoušení inovací, tak i přirozenou spolupráci města a firem, i firem mezi sebou.

Smart City je tedy široký přístup, který nebude oborově omezován a žádná z městských oblastí rozvoje z něj není a priori vyňata. Jedná se o koncept, který se může postupně v rámci celého města a jeho složek dále prohlubovat. Smart City není konkurencí městské správy. Plní především roli asistence nositelům jednotlivých aktivit v podobě technické podpory, zajištění podpůrných činností a v síťování. Tyto podpůrné aktivity mají vést k získání většího vhledu do problematiky, k získání potřebných zkušeností a ke kvalitnějšímu vyřešení dané věci a realizaci změny. Jedná se tedy především o capacity building a o akcelerátor rozvojových projektů.

JAKÝ JE PŘÍNOS KONCEPTU SMART CITY BRNO A CO NABÍZÍ

Koncept Smart City představuje snahu o přiblížení města jako celku jeho občanům a uživatelům, akademickému sektoru, odborné veřejnosti, podnikatelskému a neziskovému sektoru.

Dovnitř úřadu může koncept Smart City akcelerovat změnu přístupu k větší proaktivitě, profesionalitě a otevřenosti. Koncept Smart City nemá uvnitř města vytvořit konkurenci nebo přebírat kompetence jednotlivých výkonných složek magistrátu. Smyslem je být městským akcelerátorem rozvoje, vytvářet kapacitu pro úspěšné realizace rozvojových projektů a aktivit.

Dalším z hlavních přínosů je hledání nejlepších řešení pro město podporou či nastartováním inovativního podnikání za pomoci akademického sektoru na území města. Sekundárním přínosem může být zvyšování kvalifikace znevýhodněných osob (např. osob na rodičovské dovolené, studentů či dlouhodobě nezaměstnaných), kteří nemají šanci jinak prokázat či uplatnit své dovednosti.

Koncept Smart City se realizuje za pomocí jednotlivých nástrojů, které mají výše uvedené aktivity realizovat. Základním nástrojem je práce v rámci městského ekosystému. K tomu slouží zejména elektronická platforma pro efektivní spolupráci.

Významnou roli hrají také městské akcelerátory. Může se jednat o expertní workshopy, Ideacampy nebo Cityhacky. Inovativní řešení lze podpořit skrze městské výzvy na pilotní realizace nebo městské granty.

ROLE MĚSTA

Za použití principů Smart City město musí jasně definovat cíle a vytvářet podmínky pro všechny zainteresované strany, které se chtějí podílet na zlepšení kvality života ve městě. Město nemusí být primárním investorem, může použít nových přístupů a zapojení široké veřejnosti do realizace vytyčených cílů či pomocí motivačních faktorů nastartovat jednotlivé změny. Město vytvoří a nabídne jasně definované podmínky pro zapojení moderních technologických nástrojů, které nebudou ve vlastnictví města, ale jejich výstupy by mohly být volně použitelné pro město a užitečné pro jeho uživatele. Město může podporovat či akcelerovat výzkum a vývoj pomocí grantů a nastartovat tak udržitelný výzkum pro potřeby města a jeho uživatelů. Město je tak iniciátorem občanských a podnikatelských aktivit, organizátorem ekosystému a podporovatelem komunitních, mezifiremních a mezioborových aktivit vedoucích k inovacím a synergii.

CÍLOVÉ SKUPINY

Cílové skupiny lze rozdělit do dvou hlavních skupin:

1) Interní – zaměstnanci MMB, zřízených příspěvkových organizací a městských společností s majoritním podílem města

2) Externí – soukromý sektor, akademický sektor, neziskové organizace, odborná veřejnost a aktivní uživatelé města

Cílovou skupinou jsou primárně všichni, kteří mají zájem se podílet nezištně na rozvoji města a kteří chtějí zlepšit prostředí, ve kterém sami žijí, studují či pracují.

CÍLE

Hlavním cílem je nastavení efektivního fungování procesu a zapojení všech zájemců a zájmových skupin (stakeholderů) do rozvojové problematiky města. U všech níže popsaných cílů proběhne vyhodnocení klíčových ukazatelů v prosinci roku 2016. Vyhodnocení provede zodpovědný radní pro Smart City a Komise Smart City RMB a následně toto vyhodnocení předloží Radě města Brna pro informaci. Na základě tohoto vyhodnocení se stanoví další postup a dojde k přípravě a schválení závazných cílů do roku 2020.

Ověření funkčnosti procesu:

  • Vybudování a fungování městského ekosystému
  • Vytvoření efektivní komunikační platformy pro interní a externí komunikaci
  • Využití a ověření principů událostí - akcelerátorů (Ideacamp, Cityhack, expertní workshop apod.)
  • Využití a ověření principů městských výzev (pilotní či komplexních) a grantů
  • Využití a ověření principů crowdsourcingu a crowdfundingu
  • Tvorba a zveřejňování ověřených datasetů
  • Efektivní marketing a PR SC aktivit
  • Strategie města Brna 2050

Dopadové cíle:

  • 1. Smart Resources
    • 1.1. Energetický účet města
    • 1.2. Emise skleníkových plynů města
    • 1.3. Dělba přepravní práce
    • 1.4. Počet konvenčně poháněných vozidel ve městě
    • 1.5. Spotřeby energie budov
    • 1.6. Podíl ploch ve vlastnictví města /celková plocha města
  • 2. Smart Living
    • 2.1. Podíl zelených ploch ve městě/celková plocha města
    • 2.2. Plocha veřejných prostranství/celková plocha města
    • 2.3. Spokojenost obyvatel ve městě
  • 3. Smart Governance
    • 3.1. Počet H2020 spoluprací městského ekosystému
    • 3.2. Počet zveřejněných kvalitních sad otevřených dat
    • 3.3. Podíl aktivních uživatelů městského ekosystému/počet obyvatel města
    • 3.4. Čas zpoždění od definice problému/zadání do realizace kroků

Uvedené mezinárodní srovnání a dopadové cíle jsou pouze návrhem. Konečná kvantifikace včetně termínů a odpovědností bude předložena ke schválení začátkem roku 2016. Tyto cíle budou konzultovány v rámci městského ekosystému, aby reflektovaly očekávanou skutečnost.

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU

Smart City v současné době je skutečný „buzzword'. Neuchopitelným souslovím, které má globální působnost, přesto i na lokální (v našem případě národní) úrovni se setkáme s několika přístupy. Celý koncept uchopil soukromý sektor jako marketingový nástroj pro zviditelnění předpřipravených technologických řešení. Evropská unie se dlouhodobě snaží o stimulaci aktivit v rámci dopravy, ICT, energetiky a klimatických změn v rámci tohoto označení.

Právě velmi proměnlivá, takřka plovoucí definice Smart City umožňuje jeho snadnou rozpoznatelnost, zapamatovatelnost, ale také naprostou nesrovnatelnost v rámci jednotlivých měst. Přes tuto metodologickou obtíž vznikají žebříčky, benchmarky i ocenění pro města a místa, která jsou nebo nejsou více či méně smart.

Tento stav umožňuje městu představit a realizovat vlastní koncept, který bude nosný právě pro Brno a jeho partnery. Pochopitelný pro obyvatele a uživatele města.

Největší bariéru rozvoje tohoto konceptu představuje rozdílná představa o jeho obsahu a směřování. Například zjednodušená definice může vést k podpoře zavádění technologií (např. město Písek), zavádění nových řešení dodaných na klíč od velkých nadnárodních korporací (např. hl. město Praha) bez dlouhodobé strategie a reálného zapojení občanů. Přitom zůstává v platnosti, že rychlost, se kterou se nové a účinnější technologie dostávají na trh, se zvyšuje, a plánování jejich efektivního zapojení do “organismu” města časově zaostává čím dál více.

ANALÝZA BUDOUCÍHO STAVU

Neexistuje jediný správný přístup ke Smart City. Přesto musí být přijat takový, který bude městu a celému jeho městskému ekosystému nejvíce vyhovovat. Proto je nezbytné se se všemi aktéry dohodnout na budoucí “brněnské” cestě, jejích cílech a prioritách a možnosti tak přejít k chytřejšímu městu jako prostoru, kde se lidem dobře žije, hledají se nová řešení a vznikají nové podnikatelské příležitosti. Tento prostor se zdravě zahušťuje a vytváří příjemné měřítko fungujícího města.

Městský ekosystém by měl nejen přinést inspiraci a přehled o aktuálně využitelných řešeních, ale měl by umět přizpůsobit nabízená řešení potřebám celého městského ekosystému. Město tak nebude v roli odběratele, ale jakési laboratoře a iniciátora či podporovatele vývoje nových přístupů. Stejně tak soukromý sektor nebude realizovat ve městě svou business opportunity, ale rozvíjet svůj životní prostor a aktivně se bude podílet na dalším rozvoji města. Výzkumný sektor bude mít prostor pro uplatnění, ověření či testování svých zjištění a zároveň bude reagovat na lokální výzvy v rozvoji města.

POPIS PROCESU SMART CITY BRNO

Město v rámci změny přístupu musí do svého fungování zapojit veškerý potenciál, kterým na svém území disponuje.

SA – Smart assessment
SE – Smart evaluation

Proces v rámci Smart City Brno je možné rozdělit do pěti sil (kroků), které na sebe navazují:

1) ZMĚNA

V tomto kroku by město mělo zjistit či ověřit skutečnou potřebu jednotlivých problémů či otázek. Ne všechno, co se zdá s úrovně města jako problém či otázkou k řešení, stejně vnímají i ostatní. Iniciátorem zde může být kdokoliv.

Kdo do toho kroku může vstupovat:

  • město
  • aktivní uživatelé města
  • soukromý sektor
  • akademický sektor
  • odborná veřejnost
  • neziskové organizace
  • politici

2) BANKA NÁPADŮ

Za pomoci tohoto kroku může město získat nejenom k jednotlivým problémům či otázkám nápady na řešení, ale i rešerši ze zahraničí. Existuje několik rovin tohoto kroku:

  • Zástupci města zvolí, které nápady jsou podle jejich názoru dobré a zasloužily by si rozpracovat (poskytnout případná data a součinnost). Tento krok se stává pozitivním signálem. Sami navrhovatelé mohou spolupracovat a předložit projekt. Zástupci města se do toho vloží a jejich role je buď společná příprava projektu či pouze metodické vedení a následné předložení včetně poskytnutí všech relevantních dat apod.
  • Navrhovatelé se sami rozhodnou, na základě ohlasů, připravit a předložit projekt k posouzení městu.
  • Pro daný problém či otázky neexistují adekvátní nápady a tak zástupci města použijí akcelerátory:
    • soutěž nápadů
    • Ideacamp

V tomto kroku je možné vytvářet dobrovolně a samovolně případné projektové týmy, které se na základě daného nápadu přidají k iniciátorovi a společně budou připravovat projekt k předložení a rozhodnutí orgánům města Brna (RMB a ZMB).

Kdo do toho kroku může vstupovat:

  • město
  • aktivní uživatelé města
  • akademický sektor
  • odborná veřejnost
  • neziskové organizace
  • politici

3) LABORATOŘ ŘEŠENÍ

V tomto kroku bude město hledat nejlepší řešení a vyhodnocovat jednotlivé projekty. Tento krok má několik rovin:

  • příprava a rozhodování o interním projektu (může být ve spolupráci s navrhovateli nápadů)
  • rozhodování o předložených expertních projektech, předložených:
    • od korporací či soukromého nebo akademického sektoru
    • od projektových týmů
    • aktivních občanů
  • připomínkování navrhovaných řešení a plánů
  • rozhodování o jednoduchých řešeních bez výrazné finanční spoluúčasti města
  • rozhodování o zapojení do projektů
  • rozhodnutí o vypsání či vyhlášení městských výzev
    • pilotní
    • komplexní
  • neexistují-li adekvátní řešení pro město, mohou zástupci města využít akcelerátoru Cityhacku na přípravu tzv. prototypů
  • na základě návrhů (banka nápadů) může město vypsat grantovou soutěž na realizaci a předložení projektu nebo takto podpořit vědecké či akademické instituce na dodání analytických podkladů apod.

Kdo do toho kroku může vstupovat:

  • město
  • aktivní uživatelé města
  • soukromý sektor
  • akademický sektor
  • odborná veřejnost
  • neziskové organizace
  • politici

4) REALIZACE

V tomto kroku probíhá samotná realizace jednotlivých projektů. Toto je na rozdíl od předchozích kroků na městě zcela vžité. Zde přichází na řadu samotná interní realizace či vypsání výběrových řízení či nově inovativního zadávání na vývoj. Zde je prostor pro město jasně definovat podmínky pro využití a zapojení inovativních technologií jako referenčních realizací za výhodných podmínek. Je nutné nalézt zdroje pro realizaci jednotlivých projektů a po schválení jednotlivých záměrů může město využít i principů crowdfundingu či crowdsourcingu. V této fázi může posloužit jako akcelerátor představení jednotlivých cílů a projektů, které chce město realizovat (výše matičního faktoru závisí na městě a konkrétních projektech). V tomto kroku může proběhnout realizace jednoduchých řešení samotnými uživateli města. Již v tomto kroku se bude průběžně reportovat o průběhu realizace a splnění dílčích cílů (podklad pro evaluaci).

Kdo do toho kroku může vstupovat:

  • město
  • stát a EU
  • aktivní uživatelé města
  • soukromý sektor
  • akademický sektor
  • neziskové organizace

5) EVALUACE

V tomto kroku bude každý projekt evaluován podle stanovených cílů a mantinelů projektu. Připadají dvě roviny evaluace:

  • Interní – pro menší projekty z úrovně jednotlivých dotčených institucí a případně formou šetření
  • Externí – pro velké či strategické projekty

Po evaluaci pilotních projektů může město rozhodnout o jejich rozšíření po celém území.

Kdo do toho kroku může vstupovat:

  • město
  • aktivní uživatelé města
  • soukromý sektor
  • akademický sektor
  • odborná veřejnost
  • neziskové organizace

Celý průběh tohoto procesu – všech sil (kroků) bude viditelný pro samosprávu a úřad, aby to zjednodušilo jejich rozhodování či dohled. Po úpravách bude viditelný i pro všechny ostatní dle daných předpisů. Nutností je, aby všechny projekty měly stejnou výchozí pozici, proto je nutné stanovit jednotné vzory dokumentů (fiche, assessment, evaluation, call apod.).

SOUBOR NÁSTROJŮ SMART CITY BRNO

Komunikační platforma (externí i interní) – pro všechny sila
- slouží pro efektivní komunikaci a také k řešení interních procesů

Potvrzení či ocenění za spolupráci - pro všechny sila
- za jasně definované činnosti zapojení obdrží jednotliví uživatelé ocenění (certifikát level 1 - 5) či potvrzení kvalifikace spolupráce s městem (podpoření kvalifikace a seberealizace)

Efektivní marketing a PR - pro všechny sila
- v dnešní době je nutností umět prodat jednotlivé aktivity (příkladem je Vídeň)

Projektové řízení - pro všechny sila
efektivní řízení projektů, jasná odpovědnost, termíny a reporting

Zapojení ekosystému - pro všechny sila
- nutností je zapojení široké veřejnosti do všech fází procesu a to např. formou připomínkování a návrhů apod.

Ideacamp - silo 2 (banka nápadů)
- jedná se o akci, která slouží jako akcelerátor nápadů a případných zahraničních rešerší

Soutěž nápadů - silo 2 (banka nápadů)
- jedná se o soutěž, která je také akcelerátor nápadů a případných zahraničních rešerší

Cityhack - silo 3 (laboratoř řešení)
- jedná se o akci, jejímž smyslem je nalézt prototypy na jednotlivé vybrané nápady

Městské výzvy (pilotní či komplexní) - silo 3 (laboratoř řešení)
- hledání nejlepších řešení pro město a to i formou pilotního odzkoušení – určeno např. pro konsorcia (akademický a soukromý sektor)

Grantové soutěže - silo 3 (laboratoř řešení)
- podpora a akcelerátor vědeckých a inovativních projektů

Expertní workshopy - silo 3 (laboratoř řešení)
- jedná se o akci, která je akcelerátorem odborných řešení či představení nabídky z řad akademického sektoru apod.

Expertízy (odborné posudky, studie proveditelnosti apod.) - silo 3 (laboratoř řešení)
- u strategicky významných projektů je nutností posoudit jednotlivé části či celek odbornou veřejností apod.

Innovation public procurement - silo 4 (realizace)
- využití principů společného vývoje a následného rozšíření ve městě, použití principů PCP, PPI, PPP apod.

Představení inovativních projektů - silo 4 (realizace)
- jedná se o akci, kde město představí cíle a projekty, které hodlá realizovat (de facto bude hledat spoluinvestory či realizátory apod.)

Crowdfunding - silo 4 (realizace)
- využití moderního principu pro úspěšnou realizaci

Crowdsourcing - silo 4 (realizace)
- využití moderního principu pro úspěšnou realizaci

Evaluační procesy - silo 5 (evaluace)
- každý projekt je nutné vyhodnotit a poučit se z případných chyb

PODMÍNKY

Pro úspěšnou realizaci je nutné:

  • Vytvořit jednoduchou a fungující komunikační platformu (externí a interní část), která bude využívána a aktualizována primárně na straně města
  • Vytvořit fungující městský ekosystém a pravidelně jej informovat a zapojovat
  • Dostatečně komunikovat a spolupracovat na všech úrovních města včetně zřizovaných příspěvkových organizací a městských společností v majoritním vlastnictví města
  • Změnit přístup města ke strategickým otázkám – holistický přístup (nejsou sektory, město jako jeden celek)
  • Podporovat inovativní podnikání (vytvořit prostředí pro podporu znalostní ekonomiky)
  • Využit znalostního potenciálu města a jeho uživatel
  • Zajistit a použít ověřené analytické údaje a data pro další strategické rozhodování
  • Poskytovat ověřené datové sady
  • Rozhodne-li se město rozpracovávat nápad či realizovat konkrétní řešení, musí být vždy nutnou podmínkou poskytnout možnost zapojení osoby či osob, které byly iniciátory a tvůrci tohoto nápadu či řešení
  • Dlouhodobě budovat korektní vztah s městským ekosystémem, vytvářet optimální prostředí a podmínky. V žádném případě nevytvářet přehnaná očekávání, která nebudou nikdy naplněna.

Kompletní znění Konceptu Smart City Brno naleznete zde.